Máme hodně švestek. Jsou dobré jen tak, do ovesné kaše, do knedlíků, do bublaniny. Je z nich výborný džem. Nějaké jsem rozdal kamarádům. Nějaké vyměnil se sousedem za broskve.

Stále ale máme hodně švestek. Taky se dají zmrazit. Nejsem magor. Nebudu mrazit švestky. (Soused, co má hodně broskví, je dokonce mixuje a pak mrazí.)

Byla by ale škoda, kdyby ty švestky zůstaly na ocet. Nebo ne? (Možná vám to už seplo a taky už jste tím pádem objevili zřejmě původní význam toho rčení. Co s ovocem, které nikdo nechce…)

Posbíral jsem tedy tři kila většinou přezrálých padaných švestek, opláchl, vypeckoval, prohlédl (naštěstí žádné červivé, na rozdíl od třešní je červi ani jiná havěť překvapivě moc nemusí), dal do tříapůllitrové sklenice, dolil vodou, aby nic nekoukalo nad hladinu, přidal trochu vinného octa a trochu alkoholu (každého tak lžíci, dvě) pro začátek, překryl kapesníkem, zagumičkoval a dal na teplé tmavší místo.

Netuším, jestli přesně tohle je nejlepší způsob, jak z ovoce vyrobit ocet, ale po krátkém hledání na internetu a aplikaci zdravého selského rozumu se mi to jeví jako rozumný kompromis mezi množstvím práce a zajištěním příznivého výsledku. Ocet vzniká fermentací ethanolu, ethanol fermentací cukrů. Kvasinky na přeměnu cukrů na ethanol nepotřebují kyslík. Octové bakterie, co dělají z ethanolu kyselinu octovou, kyslík potřebují. Jedna z možností je tedy začít fermentaci bez přístupu vzduchu. Kdy pak ale přestat, aby nebylo alkoholu na octové bakterie příliš? Ať si tedy bakterie poradí samy. Taky by šlo začít s ovocnou šťávou, to mi ale přijde zbytečně pracné. Ideální by bylo mít pro začátek octovou matku (celulózovou “houbu” s kulturou bakterií produkujících ocet, někdy je jí kousek v lahvi s vinným octem), tu ale nemám. Někde doporučují přidat kůrku od chleba: na té nějaké ty kvasinky a bakterie zaručeně jsou. Nějaké jsou ale přirozeně i na ovoci a nějaké by snad měly být i v tom vinném octu.

Celkem mi to od chvíle, kdy jsem šel do sklepa pro sklenici, do chvíle, kdy jsem ji dával naplněnou vedle topení, zabralo asi hodinu. Dál by s tím, doufám, moc práce být nemělo. Když to vyjde, tak to bude dobře investovaný čas. Švestkový ocet jsem totiž ještě nepotkal.¹

Když to nevyjde, můžu příští rok zkusit sušení. A pak bych mohl zkusit ovocné víno, což by ale byl trochu risk, kdybych nezvládl ani ocet. A pak leda mixovat, a mrazit.