Tak jsem včera zapomněl na jeden detail: CO₂. Při kvašení se uvolňuje oxid uhličitý, a protože směs není úplně tekutá a prostupná, tak bublinky zůstávají uvězněné uvnitř, a tím pádem stoupá hladina. Trocha švestkové šťávy po kuchyni ještě nikoho nezabila, ale teď jsem raději při horním okraji nechal více místa a odebraný díl dal zvlášť do menší sklenice, kde ho nechám na rozdíl od hlavní nádoby pokusně kvasit bez přístupu vzduchu (sklenice plná po okraj, přiklopená talířkem).

V této fázi směs vypadá a chutná jako ovoce, ale dá se pozorovat, jak z ní unikají bublinky oxidu uhličitého. Po promíchání trochu vypění a hladina poklesne o nějaký ten centimetřík, takže budu tak jednou, dvakrát denně promíchávat. Přes den je teplota kolem nádoby kolem 21 stupňů, v noci díky topení až 23 stupňů.

Současný stav větší sklenice před promícháním. Fotka nic moc, ale v plném rozlišení (klepněte na náhled) jsou nějaké ty bublinky vidět. (Normálně přes ní mám zagumičkovaný kapesník, hlavně proto, abych si zbytečně nepěstoval octomilky.)