Přijímačky na Japonská studia FF UK

Doplnění 2015: V roce 2015 byla (po roční pauze) opět možnost chodit na kurz nabízený přímo FF UK, který podstatně pomůže při přípravě na test z reálií. Pokud bude vypsán i v roce 2016 a hlásíte se na Japonská studia, určitě doporučuji! (Níže jsem doplnil ještě jeden odkaz na zkušenosti s přijímačkami.)

Doplnění 20. srpna 2014: doplněny počty přijatých a bodové hranice 2014 (systém zkoušky byl stejný jako v roce 2013).

Doplnění 12. června 2014: doplněny dřívější počty bodů a info+chytáky k transkripci (v poznámce pod čarou).

Přijímací zkoušky na obor Japonská studia („japanologie“) na Karlově univerzitě měly v letech 2013 a 2014 formu testu, ve kterém se vybírá právě jedna správná odpověď. Dá se očekávat, že v dalších letech to bude podobné. Test má čtyři části:

• test z českého jazyka (10 otázek, 10 bodů),
• test z anglického jazyka (10 otázek, 10 bodů),
• test z japonských slabičných abeced (20 otázek, 20 bodů),
• test z japonských reálií – především historie, literatury, … (40 otázek, 60 bodů).

Není žádná všeobecná část. Není druhé kolo. Minimální bodová hranice vyšla v roce 2013 na 78 bodů z celkových 100 a bylo přijato 17 uchazečů z 205 přihlášených (74 bodů a 16 ze 171 v roce 2014). (V roce 2012 to bylo dost podobné, z podrobnějších výsledků navíc plyne, že z 229 uchazečů se 39 ani nedostavilo ke zkoušce a dalších 37 mělo 50 a méně bodů, takže ten nával není zas takový.)

Problematické na testu z českého jazyka mohou být čárky ve složitých souvětích a velká písmena (Mistr vyšebrodský, Panna orleánská a spol.). Netestují se naopak znalosti literatury, stylistiky, jazykovědné terminologie, apod. Chytáky na velká písmena se dají zopakovat rychle a určitě vám to pár bodů přinese.

Na test z angličtiny se naopak nemá velkou cenu zvlášť připravovat, těžší otázky jsou ze slovní zásoby, znalosti idiomů, méně častých fázových sloves apod. – takže co umíte, to umíte.

Test slabičných abeced testuje pouze, zda umíte přiřadit odpovídající transkripci (マイカー： maiká, ne majká; hoččikisu: ホッチキス, にゃあお: njáo; ne nyaao, nijao, …), ne zda víte, co daná slova znamenají, případně z jakých cizích slov vznikla. Stačí tedy umět pravidla převodu mezi standardním českým přepisem a kanou.¹

V testu z reálií jsou nejvíce zastoupeny otázky z historie, v rámci historie je pak nadproporčně zastoupeno 20. století. Z dřívější historie není mimo pár milníků třeba znát přesné roky, ve 20. století se to vyplatí.

Pro mě trochu překvapivě chyběly otázky na historii nebo kulturu Číny, Koreje nebo Vietnamu. Dříve bývala jedna, dvě otázky i z této oblasti.

Oblasti, ze kterých bývá v testu z reálií jedna, dvě otázky a dají se snadno naučit:

• japonští laureáti Nobelových cen,
• Olympijské hry, které se konaly (nebo měly konat) v Japonsku,
• zastoupení národnostních menšin a náboženství v Japonsku,
• tradiční festivaly macuri (co se slaví, kde, proč).

Subjektivnější pohled na test z reálií si můžete doplnit z dojmů jedné z úspěšných uchazeček z roku 2014. (Původní článek z jejího blogu od té doby zmizel:-(.) Částečně se s tím ztotožňuju (zvlášť „v testu […] nebyly vůbec žádné otázky, které by prověřovaly analytické nebo logické schopnosti”), ale všimněte si taky, že autorka říká:

1. že se připravovala s tím, že se k ní „z velice důvěryhodných zdrojů dostalo, že přijímačky budou snadnější“,
2. ale že přijímačky snadnější nebyly,
3. že byly dokonce „mnohem těžší“ než troje přijímačky na magistra, které autorka dělala,
4. ale že ji nakonec přijali.

Přeberte si to:).

Dřívější a vzorové testy

Test současného typu:

• jedna z variant testu 2013 z webu jedné tehdejší uchazečky o studium. Bez záruky, ale budete mít poměrně přesnou představu – odkaz odstraněn².

Testy dřívějšího typu (otázky jsou spíše jednodušší a navíc obsahuje všeobecnou část, ale výběr a typ otázek na reálie zhruba odpovídá):

• starý vzorový test FF UK,
• starý test var. A FF UK,
• starý test var. B FF UK.

(Staré byly dříve zveřejněny na webu ÚDLV FF UK, uvádím odkazy do veřejného internetového archivu, kde jde dohledat dřívější verze webových stránek podle jejich adresy.)

Pokud byste chtěli další běžné japanologické otázky, zkuste si najít dřívější testy z Olomouce („japonská studia“) a Brna („japanistika“), bývají v nich spíše jednodušší otázky, ale výběr je obdobný.

Materiály k historii

Pokud se velmi dobře naučíte z útlých Dějin Japonska od Labuse (lze zakoupit i e-knihu), vystačíte s tím bez problémů. Stručný výklad této knihy je ale někdy náročnější na pochopení a zapamatování. Podle potřeby se tedy některé pasáže můžete doplnit třeba z Reischauera. Tip: Soustřeďte se na nedávnou historii. Nejstarší (osidlování Japonska, …) naopak stačí znát velmi velmi zběžně.

Pokud jste schopni si číst anglicky velmi doporučuji kraťounkou knížečku zaměřenou na 20. století (a částečně pozdní období Tokugawa a období Meidži) Modern Japan: A Very Short Introduction od Goto-Jonese. Najdete ji v knihovně FF UK (i ne-studenti UK si mohou vyřídit průkazku, zrovna tato kniha je pak pro registrované čtenáře k dispozici v elektronické i tištěné podobě). Super čtivě a jasně vysvětluje klíčové společenské a dějinné fenomény moderního Japonska. V poměru k délce je to asi nejužitečnější, co jsem si k přijímačkám přečetl.

Materiály ke kultuře, literatuře

Nejvíc informací načerpáte z úvodů, předmluv a doslovů českých překladů reprezentativní japonské literatury. Skutečně knížky číst je fajn, ale pravděpodobně tak nestihnete pokrýt dostatečně široké spektrum, vzhledem k formě testu se to bohužel příliš nevyplatí.

Pro orientaci ve starší literatuře i kultuře obecně nejlépe poslouží dobře známá kniha Vějíř a meč (je tam i hezké čtení o dějinách, kterým můžete doplnit Labuse). Jako přehled moderní literatury se dá použít například tato přednáška od Vlasty Winkelhöferové (přednášku jsem kdysi dávno našel na webu, původní zdroj se mi bohužel nedaří najít). Více informací pak najdete právě v jednotlivých knížkách. Podobné přehledy, možná o něco podrobnější, najdete také v knihách Slovník japonské literatury od Vlasty Winkelhöferové a Japonská literatura 712–1868 od Zdenky Švarcové (tj. nemusíte číst celý slovník, ale vyplatí si knížku půjčit a přečíst přehledovou část). Dál se pak vyplatí jít po jednotlivých autorech nebo dílech a přečíst si už zmiňované předmluvy, které bývají v českých překladech velmi kvalitní.

がんばってね！